Jak to všechno začalo...

14.12.14

Hned na začátek bych chtěla napsat, že jsem tento blog chtěla vést tak nějak seriozně, bez smajlíků, gyfů a tak...Ale hned jak jsem tento článek začala psát uvědomila jsem si, že to absolutně nemá cenu a že hold píšu tak, jak mě ''huba'' narostla :) A taky, řekněte mi, kdo nemá rád články s gify...protože já je přímo miluju :D




Abych řekla pravdu, začalo to už pěkně dávno a to na základní škole. Neměla jsem tehdy ani potřebných 17 let na au-pair do Anglie a byla jsem celá vzteklá, že si nemůžu založit účet na aupair-world.net . . . Ach to ''mládí'' :D




Ani nevím, jak se to mohlo tak rychle stát, ale náhle jsem se nějak ocitla na začátku čtvrťáku. Všichni kolem mě měli už aspoň představu co s životem dál..ale já? Já teda ne. A tak se zase ozval ten tichý hlásek v mé hlavě, který opakoval: Jeď do ciziny! Odjeď z Česka! A mě nenapadlo nic lepšího, než svůj dávný sen začít realizovat.

Nebudu vám lhát, hodně tomu pomohla i má skvělá teta, která se vrátila po dlouhé době z té země za velkou louží :D (asi jsem podědila jejího dobrodružného ducha ;D) a když jsem poslouchala to, jak se dá žít i jinde, můj sen začínal nabírat obrátky! 

Konečně jsem se mohla registrovat na aupair-world! Juchů, velký aplaus!



Moje angličtina je spíš slabší, ale maturuji z ní, tak se na tom snažím makat, tak my s vyplněním všeho na stránkách pomohla kamarádka zdatnější v angličtině, abych nepokazila první dojem tím, že v dopise pro rodinku budu mít chyby.



Toto všechno ale byla ta lehčí část. Profil byl hotový, myslím, že vypadal i celkem slušně, ale teď jsem musela začít hledat rodinku. Sedět naivně za počítačem a čekat až se mě ozve někdo sám by bylo tak trochu hloupé.Takže jsem začala procházet profily rodin, dívala se na datum, kdy chtějí au-pair a rozesílala zprávy. No ani nevím kolik jich na konec bylo, ale negativních odpovědí bylo víc než dost. Měla jsem trochu strach, ale pořád jsem chápala to, že rodinku hledám opravdu brzo na to, že můžu odletět nejdřív až na začátku června. Sem tam někdo napsal, že by mě chtěl, ale buď jsme se nedohodli na podmínkách, nebo prostě přestali komunikovat.
Jako například s jednou rodinkou, jsem měla už domluvený skype, den i čas, ale nikdo se nakonec neozval a já jsme byla opět velmi zklamaná. :/ 


Ale jak se brzo ukáže, to, že jsem rodinku začala hledat tak brzo, byla jenom velká výhoda a štěstí se na mě brzo obrátí. 





Přeju všem krásný den :)

Anna

You Might Also Like

0 komentářů

MY AWESOME READERS