Dny bez internetu + Ne HOST mum, ale SECOND mum

28.9.15

Tento článek, bude trošku netradiční a pekelně dlouhý! :D

Dozvíte se tu, jak se teď mám a hlavně se připravte na to, že tu budou očíslované dny po katastrofě, aneb po dni, kdy nám přestal jít internet. :D





DEN 1.
Ráno se probouzím s tím, že se podívám na videa na youtube, jak to pravidelně ráno dělám a ono ejhle, mobil po mě chce přihlašovací heslo na wifi. Tak teda se vším nasazením, které v sobě po ránu mám, startuji mozek a snažím si vzpomenou na heslo. Ale asi po 5. pokusu to naštvaně vzdávám a chci si zapnout data, ale fungují asi 5s a dojde mi sms, že to byli poslední data a musím si dobít kartu, že už mě uběhl měsíc. Vůbec mě nedošlo, že už je to zase měsíc. :D
Tak se teda beru dolů na snídani, kde vidím u stolu sedět HD, který vypadá dost zdrceně, telefonuje a něco rozčíleně ťuká do iPodu. Usmívám se, na otázku HM hlásím, co chci na snídani a jdu si sednout za HD a oznámit mu, že nemám dobitou kartu a nemůžu ani telefonovat, kdyby se něco stalo.
Odpovídá mi, že to není problém, že tam jenom pošle peníze a do 5 min mám dobito, ale že teď řeší internet, že nám ho odpojili a nikdo neví, kdy přijdou zapojit nový. AHA!
Celý den jsem pak byla na datech a všechno se zdálo normální. :D
(než si že mě někdo začne dělat srandu, že o tom tady píšu jak o největší katastrofě, berte to prosím s nadsázkou ;D )

DEN 2.
Závislák Anička si celý den chatuje na mobilu a tak jí večer přijde SMS, že má posledních 100 MB :D Ajaj.. :D Má závislost na internetu je alarmující :D

DEN 3.
Je úterý a HD přichází s příslibem, že internet bude nejspíš ve čtvrtek. (Ha že ve čtvrtek, toto je ještě hlas naděje, který netuší, jak to bude dál pokračovat. :D )
(Jenom tak upozornění. :D Taky chystám kratičký článek o sobotním výletě do blízkého krásného královského města. Ale taky ještě nevím, kdy vyjde. Mám trochu problémy s foťákem. :D )
Dneska mám data v mobilu vypnutá a zapínám je jen chvilkama, abych se podívala, jestli třeba HM něco nechtěla.
Když jsme u té HM, musím vám o ní něco napsat. Mám totiž tu nejlepší na světě!
Nemluvím jenom o tom, že se tady cítím jako doma, což je převážně její zásluha (ale zas si nemyslete, že HD je kdoví jaký, je to skvělý chlap, co se vším pomůže! Prostě táta J Akorát mám s něho trochu respekt. :D Je to hora chlapa :D ).
HM mě to, že jsem jejich rodina, každý den připomíná maličkostmi, které potěší anebo to řekne jednoduše přímo.
Tím, že se mě každý nákup ptá, co chci koupit, může někomu připadat jako úplná blbost, ale musíte vědět, že to takto každá aupair nemá a není to samozřejmost.
Další věc se stala, když Verča čekala před domem, a já jsme se šla HM zeptat, jestli může dovnitř. Jednoduše slušnost. A HM se rozesmála a říká, samozřejmě že může, je to přece taky tvůj domov, na toto se nemusíš ptát J
Anebo když jsme si v neděli dávala prát dvě pračky. No bylo toho hodně, ale protože HM měla na věšáku ještě svoje věci, co ještě nebyly suché, nechala jsem svoje věci v pračce a šla do města na kafé. Když jsem se vrátila, všechno moje prádlo bylo pověšené. Tak jsem za ní šla, abych jí poděkovala a řekla, že to přece nemusí dělat, že jsou to moje věci. A její odpověď už by mě asi neměla překvapit, ale překvapila. HM říká, že to, že to pověsila, je přece úplně normální, že já věším v týdnu jejich prádlo, tak proč ona by nemohla moje. Že jsme tady doma a takto by to mělo fungovat a ještě přidala, že je přece neděle, víkend a to nepracuju. :D No není ona skvělá! Jak nepracuju, ale bylo to moje prádlo. Moji HM bych přála opravdu všem! J
Představuje mě všem svým kamarádům, vychází mi ve všem vstříc, dokonce mi nabídla, že kdybych chtěla víc peněz, nabídne svým kamarádkám, že jim pohlídám děti.
Další věc, co bych asi měla zmínit, je bankovní účet. Vyřizoval se mě nakonec skoro 2 měsíce, no hrůza. A byla jsem tam asi na 5 schůzkách a pořád něco nesedělo, a když už teda sedělo, tak to nějaký úředník na vyšších pozicích pošle zpět, že jsem byla náhodně vybrána, abych kontrolou všech dokumentů prošla znova. Ale hlavně tady chci zmínit to, že na všechny ty schůzky semnou HM chodila, všechny svoje obědové pauzy věnovala mě a vyřízení bankovního účtu. Po večer obvolávala úředníky, aby zjistila, proč se karta zase vrací, a podobné nesmysli, co po mě chtěli. A když mě úřednice u okýnka řekla, že ještě jednou musím dojít a už to bude fungovat, tak se na mě HM podívala a zeptala se, jestli to zvládnu sama. Když viděla můj výraz ( promiňte, ale bankovní hatmatilku neumím a ještě ti úředníci mluví jak střeli a ten s kterým jsme mívaly schůzky, nebyl nejspíš ani rodilý Brit, protože měl příšerný přízvuk, měla jsem strach, abych se ještě neupsala něčemu, čemu bych nechtěla :D ), nepočkala ani na moji odpověď a okamžitě začala hledat v telefonu, kdy má nejbližší volnou chvilku v práci, aby tam semnou mohla zajít.
Konečně už kartu mám, a všechno funguje. Ale za tuto její ochotu jsem jí nesmírně vděčná! Všechny moje výplaty totiž zůstávali u nich a ona si dělala srandu, že jí sice dělá radost dělat mi banku, ale určitě ty peníze potřebuju, abych si mohla zajet do nákupního střediska. :D
V tomto mě totiž moje HM rozumí, vždycky miluju, jak řekne, dneska byl den na prd, jdu si vybrat nějaké pěkné šaty. :D Odemče telefon a už projíždí obchody. :D

DEN 4. a 5.
Dny jsou teď stejné. :D Ráno pomůžu HM s děckama a na internet se ani nepodívám. Mám ho totiž vypnutý. Uklízím, peru, venčím psa a pak jedu pro děcka, dělám večeři, úkoly, do vany, pyžamo a spát. :D Každodenní rutina.
Odpoledne mě HM pozvala na kafe. Že jsme spolu dlouho normálně nemluvily (normálně myslela, že jsme nemluvily o ničem jiném, než o dětech :D ). Takže jsem v jednu došla k ní do práce a společně jsme šly nakoupit a pak si sednou do kavárny. Mluvili jsme snad o všem možném. Ale nakonec jsme jako vždy skončily u kluků :D Začalo to tím, že jsem jí řekla, jak se mě malý zeptat, jestli mám v česku manžela :DD A moje HM pořád říká, že mě tady musí někoho najít :D Hned zase uvažovala, s kým by mě seznámila :D Abych si že prý toho manžela našla tady a né v česku :D
Nicméně večer to s internetem vypadalo opravdu nadějně. HD obvolával tu společnost a slibovali mu tam hory doly. :D Nakonec ale poslední telefonát zakončil hromadou nadávek, takže jsem se klidila z cesty a šla spát s tím, že to asi nebude fungovat. :D

DEN 6.
Abych vás uvedla do mé situace, dneska je pátek, a my jsme pořád bez internetu. :D
Psala jsem HD sms do práce, a oznámil mě, že s ním nikdo o internetu nechce mluvit a všichni jdou nepříjemní. Nikdo neví, kdy nám to přijdou zapojit. Ale že doufá že by to mohlo být tento víkend, nejpozději příští týden :D No super! Jemu se to říká lehce, když si zařídili na tento týden nějaké extra balíčky internetu do mobilů :D 
Momentálně se nacházím na jedné farmě za městem, kde dělám babysitting známým mé rodiny J Mají tři kluky a jeden z nich je ještě miminko. No úplně náádherný chlapeček. Kluci to tady mají takové volné. Malinký šel spát o půl sedmé a teď fingers cross, protože zatím spí jako andílek. Ale ti dva starší si teď v 9 zapnuli pohádku u nich v pokoji, takže půjdou spát až potom a já tu sedím v obyváku, dívám se na televizi a píšu tento článek. Za chvilku se na ně půjdu podívat. :D No s tím na co se dívají, půjdou spát až tak v 11, ale když ti jejich máma dovolila mě je to putna. :D
Taky jsem jim asi teď pokazila televizi, ale co nadělám. :D Né dobře, už jsem to opravila! :D :D

DEN 7.
A je tu sobota, takže to znamená, že jsem se vydala do Londýna s Verčou a Stefii. Měly jsem jít do Tower of London, ale nějak jsme se špatně pohodly (haha, jazyková bariéra :D Aneb Steffi mluví jako Angličanka a my dvě né :D ). Bylo zase absolutně nádherné počasí! Na to já mám štěstí. Takže jsme se jenom tak flákaly po Londýně. A hlavně jsme navštívili M&M WORLD! Škoda, že jsem vám nemohla nějak zaznamenat tu vůni! Úplná dokonalost! (Štěpy! Jestli to čteš, tak kámo, příště si vezmu nějaké peníze, nepůjdu tak jak vandrák a něco ti pošlu! ;D)

















Večer jsem měla opět babysitting, moji HP šli na nějaký ples. No byla to docela zabíračka. Byla jsem strašně unavená, víte co, minulou noc babyssiting do 1 am a pak ráno vstávání a chození po Londýně. A taky děcka byly dost náročné, oba nechtěli spát, brečeli a chtěli rodiče. Dávala jsem je spát v 7 jako normálně a usnuli až po 9 hodině.
Rodiče pak přišli o půl 1 tak jsem hned padla do postele a zapomněla si dát budík.

DEN 8.
Poprvé za 3 měsíce co tu jsem (páni! Včera 19. září to bylo přesně 10 týdnů, co tady jsem!) spala dýl než do 8 hodin. Probudila jsem se o půl 10 a sešla dolů tak, abych řekla rodičům bye, protože odcházeli na rugby.
Jak jste asi pochopili, pořád jsem bez internetu! A HD říká, že pořád neví kdy příjdou, ale že mě zaplatí nějakou krabičku, aby mě šel internet, což jsem ale s díky odmítla, protože mě je prostě blbé, aby toto za mě platil.
Kolem 4 hodiny jsem si šla zaběhat s Verčou. Dala jsem si asi kolem klasických 5km. Nepočítám to, dělám to tak odhadem. Došla jsem domů v 5, protože jsme se ještě procházely a byla jsem vážně unavená. Hm se mě ptala, co jsme dělaly a když jsem řekla, že jsem si zaběhala, hned celá nadšená, že si dneska taky půjde zaběhat a jestli nechci s ní. Tak samozřejmě že chci. :D Podle HM jsme si daly asi necelé 3 míle. No na konci jsem už umírala, HM běhá vražedným tempem. Abyste si nemyslely, nebyla jsem úplně marná. Stačila jsem jí celou dobu, až na poslední kopec k domu jsem myslela, že vypustím duši. Hm miluje běhat kopce, což já naopak úplně nesnáším, protože to nedávám. :D V parku jsme si dali 3 kopce a pak čtvrtý finální k domu. :D
Hm ze mě úplně nadšená :D že jsem zvládla po dnešku ještě druhý běh a už plánuje jak spolu budeme trénovat a nakonec spolu poběžíme maraton jako ona před dvěma roky :D Tak uvidíme jak nám to půjde :D Ale zatím to zní jako skvělá motivace :D
Takže jsem tuto noc spala jako mimino. :D Kvůli tomu, jak jsem byla unavená, jsem si zapomněla na noc vypnout data, takže jsem se ráno dočkala nádherné SMS o tom, že jsem bez dat. :D Takže DEN 9. už bude opravdu den, odříznutý od okolního světa. :D

DEN 9.
Dneska je opět pondělí a začíná nový pracovní týden, který by měl být podle HM trochu volnější pro mě, protože nebude mít tak dlouhé pondělí a úterý jako mívá normálně.
Ráno přišel malíř, takže jsem zavřená v pokoji, protože maluje na moje patře a nemůžu dolů, protože má na schodech velký žebřík. Předtím, jsem mu ale udělala kafé a je to moc milý chlap. Pokecali jsme si o tom, odkud jsme sem přišla (když jsem řekla česká republika, hned mi říkal, že zná lidi co v česku byli, on teda né, ale že by moc chtěl, že si to tady všichni chválí. :D super! :D) proč jsem šla do Anglie, co mám v plánu potom a podobně. A hodně mě překvapil otázkou, když se zeptal, co na to, že jsem se rozhodla jít sem řekli moji rodiče. Protože na to se mě tady ještě nikdo kromě HM nezeptal. Lidi se ptají, jak se mě tu líbí, co nejvíc a podobně. Ale nikdy né na to, jaké reakce byli doma na to, že jsem se sebrala a šla pryč.
Po obědě mám v plánu jít běhat, protože po včerejším nádherném dnu Anglie opět nepřekvapila, a opět se připomněla s velkým deštěm.
(nevěřili by jste kolik mám náhle času když jsem bez internetu :D). 
Hm mě dala její pásek na běhání, na kterém jsou dvě lahvičky na pití a taková ta spešl přihrádka na mobil. No budu vypadat jak pravý sportovec. Ještě si musím koupit něco pořádného na běhání, boty už mám, ale běhám v domácích legínách a z toho nadšená nejsem. :D
Před tím, než jsem jela pro děcka, jsme ještě zajela natankovat. Mám z toho vždycky úplné nervy. :D Je to sice co tankování lepší ale i tak. :D Nejvíc se bojím, že tam někdy dám něco, co nemám. Takže, předtím asi tisíckrát kontroluju, jestli v ruce držím správnou hadici. :D
Dneska jinak úplně klasický den. Děcka, učení, večeře, sprcha, pohádka a spát. :D
Před tím, než jsem se sebrala a šla do pokoje, jsme hodila malý rozhovor s HD o internetu. A jenom jsem ho tím rozčílila. :D Je to teď citlivé téma, takže rada pro zítřek je se na to neptat. :D Ale aspoň jsem se dozvěděla, že už jim asi 100x volal a neberou mu to, a když jim psal asi 1000 emailů, vždy mu odepíšou, že zavolají, ale nikdo pak už nezavolá. A nejhorší na tom je, že už to zaplatil. Proto se rozčiluje. :D
Uvidím, čím mě překvapí zítřek, Doufám, že pěkným počasím! :D Tak mi držte palce.

DEN 10.
Tak žádné pěkné počasí se nekonalo. :D Pršelo celý den. :D
Ráno jsem šla se svojí HM do školy mé holčičky na setkání matek její třídy. :D Samozřejmě jsem tam byla jediná aupair, ale to už je moje HM, chce mě s sebou brát všude, kde to jenom jde. :D 
 Aspoň jsem ale poznala všechny ty maminky, co jsem je potkávala, když jsem pro malou jezdila, takže budu mít dalších milion tváří, které si musím zapamatovat a pak se netvářit jak vyoraná myš, když mě někdo dojde pozdravit a já vůbec nemám páru, že jsem toho člověka už jednou potkala. :D
Vrátily jsme se asi kolem 11, tak jsem si řekla, že si můžu jít ještě zaběhat a to počasí mě prostě nezastaví! Další velkou motivací, kromě toho, že s HM chci běžet maraton je to, že ona po dvou dětech je pořád v lepší kondici než já! :D Doběhla jsem špinavá, jako kdybych se vyválela v bahně (ne nevyválela :D ), protože jak moc pršelo z parku se stala taková menší říčka. :D
Dala jsem si hned sprchu a potom jsem se jenom válela. :D Jako ono toho válení zas tolik nebylo. :D Dělala jsem si ještě oběd a trochu pouklízela pokoj, aby to tady trošku vypadalo, a ve tři jsem už jela pro malé. :D
Dneska večer jsem si ještě hodila takový menší rozhovor s mým HD. Nějak jsem se dostali opět k tomu, jak tady lidi řídí jako blázni a pak k mým penězům (k mému kapesnému). Měli jsme vážně dlouhý rozhovor o tom, jak můj HD měl aupair, když byl malý a jak některé byli vážně divné. :D A že jsem hodně lucky, že mají mě. A taky jsme se dostali k tomu, až budu odjíždět, jak budeme vybírat novou aupair. Jestli jsem to tady ještě někde nezmínila, tak celý proces výběru aupair dělal HD. HM se o to vůbec nestarala až do chvíle, kdy jsem sem byla na víkend pozvaná.
HD říkal, že až budu odcházel, (což říkal, že doufám, že to nebude moc brzo :D ) chtěl by ten proces dělat zase on, ale s tou změnou, že mu s tím budu pomáhat já. A až vybereme lidi, co se nám líbí, chtěl by to zúžit na 3 holky, tak chce každou jednu pozvat na víkend a chce vidět, jak si hraje s dětmi, jak vychází s nimi nebo semnou a až po tom si na to všichni 3 (já a HP) sedneme a poradíme se, která byla nejlepší a pak se samozřejmě zeptáme dětí, která se jim nejvíc líbila. No jenom jsme o tom mluvili, vím, že to bude za dlouho, protože zatím mám v plánu svůj roční pobyt tady prodloužit, ale už jsem z toho byla celá rozlítostněná. :D Už úplně vidím, jak budu odcházet a budu strašně žárlit, že s mými dětmi bude někdo jiný a už taky vidím, jak nikdo nebude dost dobrý. :D
No jednoduše řečeno se na to strašně netěším a jediné mě uklidňuje to, že tu budu tak dlouho. :D
Je teprve 8 hodin, ale už se chystám jít do postele. Poslední dny na mě leze rýma a nonstop mě píská v uších, jak je mám zalehlé. Takže vůbec neslyším. :D Zkusím to vyspat. :D Nic jiného mě ani nezbývá.

DEN 11.
Dneska jsem měla takový volnější den, protože HM ve středu končí už v jednu, tak vyzvedává děti ona. A dneska ještě přivezla děti na play day, takže si děcka hráli spolu a já s HM jsme dělali cheese pasta, HM umí úplně skvělou! J
No, ale abych nepředbíhala, ráno jsem pomohla HM s děckama a hned jak odjeli, tak jsem vysála celý dům jako obvykle. Dělám to obden. Bohužel do hodiny přišli nečekaně 3 chlapy dělat elektriku a jeden malovat zdi co byly poškrábané, takže moje vysávání bylo vlastně úplně k ničemu. :D
Potom jsem si udělala mňamka oběd. Nakrájela jsem brambory na plech, posypala různým kořením, na to nakrájela hřiby a dala tam pár kousků kuřecího. K tomu ještě uvařila fazolové lusky. Dobrota! J
Dneska bylo krásně, tak jsem v jednu hodinu vyrazila za HM do práce a šly jsme spolu nakoupit. Mám to hrozně ráda, protože si v obchodě můžu do košíku házet, co chci a ještě si k tomu dobře povykládám s HM.
Zbytek dne jsem pak už popsala v prvním odstavci.
Když děti odjeli a zůstali doma jenom ty moje, dojel HD z práce a s HM je dal spát. Potom spolu dole večeřeli, já jsem si chvilku četla knížku o cestování z rodinné knihovny, ale pak mě to přestalo bavit tak jsem jim šla oznámit, že odcházím do pokoje. HD mě zastavil s tím, že dneska mu konečně zavolali z té internetové firmy a na 50% někdo přijde zítra. :D A pak dodal, že řekl 50%, protože těm lidem už nevěřím ani slovo. :D :D
Takže já jdu spát, aby tady už byl zítřek. :D

DEN 12.
A tady jsem článek přestala psát, protože pán s internetem přišel a zapojil internet a v té chvíli jsem začala dohánět všechny videa na youtube a neměla jsem skoro žádný čas. :D


Doufám, že vás tak strašně dlouhý článek nenudil. :D Slibuju, že ty další už budou kratší! :D



Mějte se krásně a ahoj! J
Anna

Share This Story

Tags: ,

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Marie24/10/15

    Tak jsem si po dlouhé době otevřela tvůj blog a přečetla teda jenom tento (zato teda dost dlouhý) článek a pobavilas mě! :) Je teď fajn to číst a už vidět před sebou i ten dům a tvé second rodiče ;-) už se mně začíná stýskat, hned bych jela zas :)

    OdpovědětVymazat

MY AWESOME READERS