V sobotu jsme se vrátila z Ibizy a hned na úvod musím říct, že to byla ta nejlepší dovolená v mém životě!

V pondělí večer si přijela firma, která hlídá psi pro Finna. Moc milý pán, zabalila jsme psovi všechny jeho věci, podepsala smlouvu, že ho bere pryč a bylo to :D

Další den ve tři ráno mě probudil budík. Ve 3 am! No peklo. Myslela jsem, že z té postele prostě nevylezu. Nicméně jsem se asi do 15 minut vyhrabala. A když ve 4 hodiny přijel taxi, byla jsme už dole nachystaná, měla jsem asi 3x zkontrolované všechny okna a dokonce se mi podařilo něco sníst.

Cesta na letiště byla krátká, tak 25 minut a ještě jsem pospávala, tak to fakt uteklo.

Byla jsem trochu nervozní, protože na Gatwicku jsem ještě nebyla. Ale nechtěla se mi čekat řada na check-in a protože jsem měla ten papír s kódem, šla jsem takovému automatu, který naskenoval můj pas a zadala jsem různé údaje a vyjela mi letenka. Potom už šlo všechno jako po másle. Prošla jsem kontrolou, koupila děckám dva opalovací krémy, sobě brýle (na to se váže další historka, jednoduše jsem vytáhla tekutiny na pás, taky kufr, sundala brýle hodinky, dala tam elektroniku a prošla tím obloukem a když jsme se na druhé straně vrátila ke svým věcem a chtěla je převzít, všechno tam bylo, kromě brýlí. No nechápu to! :D )

Pak už jen vystát řadu, než nás pustí do letadla a konečně jsem se mohla uvelebit v sedadle u okna a těšit se na to co nejvíc miluju! Létání!

Ten pocit, když se letadlo odlepuje od země je prostě nepřekonatelný.

Když jsme vystoupila na letišti na Ibize, chvilku jsem nemohla najít svoji rodinku. Ale asi tak po třech minutách bloudění jsme je konečně uviděla.

Nasedli jsme do půjčeného auta a mohli vyrazit do apartmánu, který byl vzdálený asi 20 minut cesty.

K apartmánu patřila i střecha, kde byla vážně super rozbitá vířivka :D Ale krásný výhled! :)

Každý den se pokusím jenom tak nějak shrnout, protože by to jinak bylo asi opravdu na dlouho.

Nejdřív by jste asi měli  vědět, že jsem tam letěla na 5 dní z toho vlastně první a poslední den byl cestování.

Hned jak jsme přiletěla a hodila věci do obýváku, jsme se sebrali a šli na pláž. Do oběda bylo krásně a dokonce jsem se směšně spálila, protože jsem si špatně rozetřela opalovací krém. Natírala jsem se každý den 3x faktorem 30 a na svoje albínské poměry, jsme slušně opálená, to slunko tak bylo vážně silné.

Bohužel po obědě začalo pršet a do večera už nepřestalo, takže jsme šli do bazénu a pak večer na večeři, při opravdu obrovském slejváku a to jsem ještě nevěděla, co mě čeká další den :D

V noci z úterý na středu mě probudil pláč malé a hned po tom mě došlo proč. Byla obrovská bouřka, rány a blesky. Už v té chvíli bylo jasné, že zítřek asi nebude žádná hitparáda.

Ráno jsme se ale probudila do docela pěkného slunečného dne, takže jsme po snídani jeli na pláž vzdálenou asi 15 minut autem.

Když jsme ale konečně lehli na lehátka, v dálce se začali objevovat černé mraky a zvedal se obrovský vítr.

To co se stalo asi do půl hodiny nikdo nečekal. Začal takový déšť, jaký jsem ještě nikdy v životě neviděla! A to nekecám, tolik vody a to ještě né jak u nás třeba 20 min velký déšť, ale tento déšť trval 4 hodiny. Silnice byli řeky plné kamení, které padali z okolních skal a všechny auta jeli asi 10 km/h a blikaly výstražnými světly. Cesta, který tam trvala 15 min, byla na cestu zpět skoro hodinu a půl. Pořád jsme zastavovali a čekali, protože té vody bylo tolik, že se auto nemělo šanci udržet na silnici :D Prostě úplná apokalypsa.

Tento den už se to nezpravilo, poprchalo až do večera, takže jsem se ani trošičku nemohla opálit. (Ale i tak jsme opálená víc než v celém mém životě dohromady a to jsme se vlastně opalovala jenom 2 dny).

Čtvrtek a pátek byl relativně stejný. Ráno snídaně pak na pláž

ve dvě hodiny oběd

pláž

v pět bazén

 a v 8 restaurace a večeře

Skvěle jsem si to užívala, ale jenom mě mrzí, že v pátek nevyšla jachta a šli na ni v neděli. Kdy jindy se mě naskytne příležitost jít na celý den na jachtu! :D ach jo :/

Teď jenom taková maličkost, co se mě hrozně líbila. Pokaždé, když jsme šli do restaurace HD objednal víno. Jsou totiž s HM tak trochu fandové a znalci. Pokaždé se zeptal, jaký mají nejlepší ročník a potom si ho nechal přinést. Pak mu číšník nalil do sklenky trošičku a HD kroužil, čuchal, usrkával a dělal u toho různé lehce vtipné grimasy. Potom až rozhodl jestli chce toto víno nebo ne.

Pro ně úplně normální :D Nicméně, já jsme se bavila :D 

V sobotu ráno mě HD hodil na letiště ještě s jednou Irskou rodinkou, s kterou se tady poznali a oni odlétali domů stejný den jako já.

Na letišti, jsem se ještě rozloučila prvně s HD a potom s tou rodinkou a šla jsme si vystát řadu na check-in, kde jsem zůstala stát hodinu a 5 minut. Aneb každý Brit má sebou ten největší počet kufrů, který je možný si vzít :D

Je tam přiblížené město, kde jsem na Ibize byla :)

Pak už zase šlo vše jak po drátkách a za chvíli jsem už přistávala v Anglii do překvapivě nádherného teplého, slunečného počasí. Takže mě hned první den nečekal teplotní šok. 

Na letišti už jsem jenom zavolala taxi a mohla jet domů.

No i když ten telefon není taková sranda. Mám relativně problém se vymáčknout když mluvím z očí do očí, natož telefonovat s taxikářem, který stoprocentně není brit a rozumí mě asi tak dobře jako já jemu. Ale nakonec jsme se nějak našli :D 

Hrozně jsem se těšila na to, jak přijedu domů, dám si sprchu, pustím si film a lehnu si. Bohužel mě doma čekalo nemilé překvapení v podobě domu, který se podobal staveništi a všude byl neskutečný binec. Takže jsem přes dvě hodiny luxovala, umývala a snažila se zbavit toho všudypřítomného prachu a bince co tu po dělnících byl. No jupí.

Nicméně jsem zažila tu nejkrásnější dovolenou a Ibizu jsem si přímo zamilovala! A doufám, že se mi někdy poštěstí vrátit se na tento ráj na zemi! <3

Mějte se krásně.

Anna